Narodni muzeum
Národní muzeum (NM) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno r. 1818 a má zaměření na více vědních a sbírkových oborů, které spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze a České republice.
Výrazem Národní muzeum se také označuje hlavní budova muzea, která od roku 1891 uzavírá horní část Václavského náměstí v Praze na Novém Městě. V současnosti rekonstruovaná monumentální novorenesanční stavba by měla být znovuoteřena k 200. výročí založení Národního muzea roku 2018.
Historický vývoj
Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenecké muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum. Od roku 1848 neslo název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Muzeum Království českého. Před postavením nové budovy muzeum sídlilo provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) Na Příkopě č.p. 858/II. S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, a Archeologický sbor.
Hlavní budova
Novorenesanční stavba byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem Panteonu a výzdobou od umělců generace Národního divadla, především sochaře Bohuslava Schnircha, pochází z let 1885–1891 a tvoří dominantu celého Václavského náměstí. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (idea Muzeum jako chrám vědy a umění).
V květnu 1945 při Pražském povstání poškodila vestibul muzea nevybuchlá bomba. V roce 1968 byla přední fasáda budovy poškozena střelami armád Varšavské smlouvy, zejména Sovětské armády. Statika budovy byla poškozena během výstavby trasy A pražského metra v první polovině 70. let minulého století (při výstavbě vestibulu stanice Muzeum, kdy došlo k poničení západní věže budovy a některých stěn. Vestibul musel být lépe vyztužen). Budova i přes několik projektů nebyla nikdy celkově rekonstruována, na začátku 21. století tak byla již ve velmi špatném stavu.
Rekonstrukce
V roce 2006 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa. Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury České republiky Martin Štěpánek. Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy a Historického muzea, a část Knihovny Národního muzea. Přírodovědné muzeum včetně sbírek se přestěhovalo do areálu někdejšího zimoviště Čsl. státních cirkusů v Horních Počernicích. Sbírky Historického muzea, část knihovny a větší část sbírek Archivu Národního muzea se přestěhovaly do dvou objektů někdejších Hamburských a Magdeburských kasáren v Terezíně. Historická budova prochází rekonstrukcí. V budově bývalého Federálního shromáždění vedení muzea pořádá časové výstavy, semináře a komentované prohlídky.
Od 8. července 2011 je hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci, která má trvat do roku 2017. Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy mají být také zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven propojovací tunel do budovy bývalého Federálního shromáždění. Nové expozice jsou plánovány na dvojnásobně větší ploše. Náklady rekonstrukce jsou předpokládány ve výši 4,5 mld. Kč.
Knihovna Národního muzea
Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisů a starých tisků je umístěno v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také zajišťuje provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.
Archiv Národního muzea
Od počátků patří k Národnímu muzeu, v současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách.
t:source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_muzeum 
