Apartmány Angel Studios se nachází v centru Prahy - ul. Na Bělidle, v oblasti Smíchova na Malé Straně, jen čtyři zastávky tramvají od Karlova mostu , nebo 15 minut chůze podél řeky Vltavy nedaleko Pražského hradu a Starého Města.
Univerzita Karlova v Praze (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina Pragensis) je nejvýznamnější česká vysoká škola, jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší severně od Alp a východně od Paříže. UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc studentů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v Česku. Roku 2012 tuto školu vyhodnotila organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice, jednu z nejlepších v regionu Střední a východní Evropy a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila na 201.–300. místo.
Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349. Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele Uher. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní, polský Slezany, Poláky a Rusy, saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.
Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů na univerzity v Lipsku a jinde. Tím došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.
Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.
Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Thun novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou. Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy početní převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé části univerzity působili například vědci Ernst Mach, Christian Doppler a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen, na české části také pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. lex Mareš), že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu Pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.
V roce 1945 byla německá univerzita zrušena, její majetek převzala UK, řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta jaderné fyziky (1955).
Po tzv. „sametové revoluci“, o níž se rozhodující mírou přičinili pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (větší třetina připadla na Akademii věd ČR, menší na všechny ostatní vysoké školy v ČR).
Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku 1990 nazývá „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku, označující její sídelní město, jak bylo určeno už zákonem o poměru pražských univerzit z roku 1920.
V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR, která dané vzdělání nabízí.
t:source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Univerzita_Karlova