Apartmány Praha Divadlo, jak již název napovídá leží v blížkosti Národního divadla, jsou vkusně zařízené a zajisté zpříjemní Váš pobyt v Praze. Pokud Vám nebude dostačovat plně vybavená kuchyně, můžete navštívit bezpočet restaurací umístěných v blízkosti apartmánu. Díky skvělé poloze těchto apartmánu budete mít Staroměstské a Václavské náměstí na dosah ruky.
Klementinum (dříve psáno Clementinum) bylo původně jezuity vystavěno jako kolej, která byla založena poté, co roku 1556 jezuité přijali pozvání Ferdinanda I. Habsburského a přišli do Prahy. Bylo postaveno především v letech 1653–1726. Součástí kolejí byla i škola, později povýšená na universitu. Svého času zdejší prostory využívala i Karlova univerzita.
Klementinum má význam i pro rozvoj astronomie v Čechách: do roku 1938 sídlila ve zdejší Astronomické věži hvězdárna, do začátku 20. století prakticky jediná významná u nás. S astronomií byla z počátku spjatá i zdejší meteorologická pozorování, která zde začala v polovině 18. století a systematicky jsou zaznamenávána od roku 1775, což je nejdelší souvislá řada pozorování na světě.
V roce 1622 sem byla přemístěna knihovna Karlových kolejí, která pak dala základ dnešní Národní knihovně založené v roce 1781. Ta dnes využívá většiny prostor v Klementinu a areál (kromě kostelů) také spravuje.
Jezuité vystavěli zdejší areál v dnešní rozloze v letech 1653–1726 na místě kláštera dominikánů, kteří se zde usadili v roce 1227 při kostele sv. Klementa, a který po nich jezuité převzali.
Tento již tehdy velkoryse pojatý raně barokní areál byl dále upravován, modernizován a rozšiřován – přes vrcholné baroko až po klasicismus – a nepotřeboval žádné větší úpravy po většinu 18. a 19. století až do počátku 20. století.
S pracemi na jeho výstavbě jsou spojena jména četných stavitelů Prahy – Francesco Caratti, Carlo a Francesco Luragové, Giovanni Domenico Orsi, Marek Fontana, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer – sochařů, malířů a dalších řemeslníků, podílejících se na výzdobě – Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebl, Ignác Raab, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Václav Vavřinec Reiner.
Rozsáhlý komplex obsahoval učebny a sály jako knihovní sál jedné z tehdejších největších knihoven, letní refektář,matematický sál nebo hudební sál. Dále zde byl provoz tiskárny (jedné z významných a největších své doby), hospodářské budovy, prostory pro ubytování, budovy pro cla a samozřejmě kultovní prostory – kostely Nejsvětějšího Salvátora, sv. Klementa, Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie, Zrcadlová kaple, kaple sv. Eligia a sv. J. Nepomuckého – uspořádané kolem zelených ploch nádvoří.
Jezuité v Klementinu provozovali svoji školu, později povýšenou na univerzitu, která byla protiváhou (soupeřem) tehdy protestantské Karlovy univerzity. V roce 1618 byli Jezuité reformátory z Prahy vypovězeni. Po svém brzkém návratu v roce 1620 po Bílé hoře byli, v rámci pokračující rekatolizace, pověřeni i správou Karlovy univerzity. V roce 1654 se pak obě univerzity sloučily do univerzity Karlo-Ferdinandovy. V roce 1622 sem byla přemístěna knihovna Karlových kolejí.
V roce 1722 byla postavena nejvyšší stavba Klementina, astronomická věž. Ta však původně astronomii příliš nesloužila a ani se tak nejmenovala – byla používána především jako vyhlídková věž. Ve stejném roce bylo v Klementinu založeno tzv. Matematické muzeum – Museum mathematicum Collegii Clementini, které se kromě sbírkové činnosti staralo především o výuku matematiky a astronomie na univerzitě, a věž zřejmě i k výuce používalo, i když je o tom jen velmi málo informací. Vlastní muzeum bylo zrušeno roku 1785.
Systematičtější astronomická pozorování začala v Klementinu o tři desetiletí později, když zde byla v roce 1751 nebo 1752 zřízena Astronomická observatoř, což byl v podstatě předchůdce astronomického ústavu. Jejím iniciátorem a prvním ředitelem byl matematik a fyzik Joseph Stepling (v areálu je socha anděla se zhašenou pochodní, která jej připomíná).. Věži Klementina se začalo říkat matematická věž. Podle jiných zdrojů nebyl zpočátku pojem matematická věž názvem věže, ale názvem nově zřízeného ústavu.
Od roku 1752 jsou v Klementinu prováděna systematická meteorologická měření a pozorování. Od roku 1775 je začal zaznamenávat astronom Antonín Strnad, Steplingův žák a pozdější rektor Karlovy univerzity. Jde o nejdelší souvislou řadu pozorování na světě. Od 1. ledna 1784 se zde měří počasí již podle moderních kritérií – 3× denně, což pro klimatologii představuje cenný zdroj informací o stavu počasí a podnebí.
Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 jej využívala sekularizovaná univerzita, částečně také Arcibiskupský seminář. Knihovna byla Marií Terezií prohlášena za Císařskou a královskou veřejnou a universitní bibliotéku. Hvězdářské práce pokračovaly pod vedením Astronomické observatoře.
Do rozdělení univerzity na českou a německou v roce 1882 v něm sídlily Filozofická a Teologická fakulta Karlo-Ferdinandovy univerzity, na které se vyučovalo především, ne-li výlučně, německy. Po rozdělení zde zůstala pouze česká část a od roku 1930, po přestěhování Filosofické fakulty na nynější Palachovo náměstí, pak jen rozšířená univerzitní knihovna.
Klementinum je sídlo dnešní Národní knihovny, která se tak jmenuje opět od roku 1990 (předtím od roku 1935 šlo o Národní a univerzitní knihovnu, od roku 1939 to byla Zemská a univerzitní knihovna, od roku 1958 část Státní knihovny ČSR). Založil ji v roce 1781 Karel Rafael Ungar, pozdější rektor Karlovy univerzity, pod jménem Národní knihovna – Bibliotheca nationalis. Stavebně byla rozšířena v letech 1924–1931 architektem Ladislavem Machoněm za spolupráce sochaře Otty Gutfreunda o halu služeb a některé skladovací prostory.
Pro potřeby Knihovny vysokých škol technických bylo v letech 1934-1935 radikálně přebudována rovněž podle projektu architekta Ladislava Machoně ve spolupráci s ředitelem knihovny Antonínem Mouchou část severního křídla. Od roku 1935 do roku 2009 zde sídlila i Národní technická knihovna. V těchto prostorách bylo původně jezuitské divadlo.
V roce 1791 se v refektáři Klementina konala první průmyslová výstava v Evropě.[zdroj?]
Celková rozloha Klementina včetně kostelů je 19 041 m², celková zastavěná plocha bez kostelů je 10 355 m² (13012 m² s kostely).
Po Klementinu je pojmenovaná planetka 3386 Klementinum, kterou objevil v roce 1980 astronom J. Brožek v jihočeské hvězdárně na Kleti.
t:source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Klementinum