Pražská Loreta či krátce Loreta je soubor staveb na východní straně Loretánského náměstí v Praze na Hradčanech, který tvoří Loretánská kaple Panny Marie, poutní ambity a Kostel Narození Páně. Na severní straně náměstí je vlastní klášter správců Lorety – kapucínů, s kostelem Panny Marie Andělské.
Podle legendy je to domek, ve kterém žila Panna Marie v Nazaretu, který andělé při vpádu saracénů přenesli přes moře do jihoitalského Loretta. Z tohoto poutního místa se úcta šířila do celé Evropy a byly zakládány kopie či napodobeniny domku - kaple. Stavba Loretánské kaple na Hradčanech vznikla při klášteře kapucínů, kteří ji od počátku dodnes spravují. Stavba začala v roce 1626 a byla vysvěcena 25. března 1631. Výstavbu financovala hraběnka Kateřina Benigna z Lobkovic. Má být kopií kaple z italského Loretta, navržené italským architektem Giovanni Orsim, fasáda je vyzdobena sochami starozákonních proroků a výjevy z legendy o životě a domku Panny Marie Loretánské. Uvnitř je pravděpodobně vezděno několik trámů a cihel, které pocházejí přímo z italské Lorety. Kaple má na hlavním oltáři poutní sošku Loretánské černé madony, oltář zdobí stříbrné reliéfy. Stěny jsou po způsobu italské Lorety vyzdobeny fragmenty maleb.
Počátkem 18. století byla Svatá chýše obestavěna na půdorysu čtverce barokními ambity s obrazy svatých patronů či patronek proti nemovem a utrpení.Bylyjimi sv. Markéta Antiochejskaá, sv. Otilie, a další. S klekátky u jednotlivých zastavení, se středními a s čtyřmi rohovými kaplemi. Z nich nejproslulejší jsou kaple Extáze sv. Františka s ovbrazem od Petra a Brandla, a jihozápadní kaple s barokní španělskou sochou ukřižované svaté Starosty. Této světici podle legendy narostl plnovous na protest proti připravovanému sňatku s pohanským králem. barokní průčelí ambitu s,věží a se vstupní balustrádou bylo vystavěno podle návrhů a pod dohledem architektů Kryštofa Dientzenhofera a Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Sochařskou výzdobu Lorety vytvořil převážně Jan Ondřej Quittainer. V travnaté části dvora jsou umístěny dvě kašny se sousošími Krista vítězného mezi apoštoly a Nanebevzetí Panny Marie.
V 1. patře ambitu je od počátku 20.století vystavena část z cenné sbírky votivních a liturgických předmětů z doby pozdní gotiky, renesance, baroka a historismu. Po Svatovítském pokladu Metropolitní kapituly je druhou nejcennější chrámovou klenotnicí v České republice. Vystaveny jsou zejména barokní zlatnické památky, relikviáře, kalichy a monstrance, mj. proslulá zlatá monstrance Zlaté slunce vytvořená podle návrhu architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu, dále Malá a Velká perlová monstrance či Korálová monstrance. Vystaveny jsou též korunky Loretánské madony a Ježíška, nejstarší miniaturní betlém či kněžská paramenta. Klenotnici doplňuje expozice z dějin řádu menších bratří - kapucínů.
Kilián Ignác Dientzenhofer navrhl chronologicky poslední stavbu celého areálu, a to baziliku Narození Páně, kterou freskami vyzdobil Václav Vavřinec Reiner. Na hlavním oltáři je starobylý obraz Adorace Páně.
Zvonkohra se poprvé rozezněla 15. srpna 1695. V současnosti se rozezní každou hodinu a je řízena elektronicky. Jde o největší historickou chrámovou zvonkohru v Evropě. Sestrojil ji v roce 1694 hodinář Petr Neumann ze třiceti zvonů a zvonků ulitých v Amsterdamu a umístil je do dvou pater pod cibulovitou báň hodinové věže. Na zvonkohru prý kdysi hrával český písničkář a hudební skladatel pan Karel Hašler.
t:source: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pražská_Loreta