AUDAustralský dolar €Euro PLNPolský złoty £Libra šterlinků R$Brazilský real CADKanadský dolar TRYNová turecká lira CZKČeská koruna BGNBulharský lev LTLLitevský litas US$Americký dolar
Čeština Deutsch English (UK) English (US) Polski Slovenčina
Book & Travel


  • Čeština
  • € Euro
  • Praha ubytování
  • Praha hotely
  • Praha apartmany
  • Praha Penziony
  • Praha Hostely
hledej
Cena za osobu / noc
typ
Standard
Lokace
Služby / Vybavení
ukaž více
Městské části
ukaž více
Části města
ukaž více
Zajímavá místa
t:top-most-cities
  • Praha699
Městské části
  • Praha 1249
  • Praha 293
  • Praha 565
  • Praha 453
  • Praha 346
  • Praha 638
  • Praha 838
  • Praha 1023
  • Praha 919
  • Praha 717
  • Praha 148
  • Praha 175
  • Praha 114
  • Praha 154
  • Praha 133
  • Čakovice3
  • Březiněves2
  • Dolní Počernice2
  • Praha 202
  • Praha 222
Části města
  • Nové Město140
  • Staré Město98
  • Žižkov42
  • Malá Strana41
  • Smíchov38
  • Vinohrady38
  • Nusle24
  • Hradčany21
  • Karlín19
  • Holešovice15
  • Libeň11
  • Dejvice10
  • Jinonice10
  • Břevnov9
  • Strašnice9
  • Vysočany9
  • Krč8
  • Michle8
  • Braník7
  • Chodov7

Ubytování blízko Katedrála sv. Víta Praha 1

  • Ubytování

  • Katedrála sv. Víta

Seřazeno podle

  • Popularity
  • Ceny
  • Tabulka
  • Seznam
Hotel Čertousy Praha

Hotel Čertousy

Praha mimo centrum → Horní Počernice, Praha 20 • 17,0 km od Katedrála sv. Víta

Hotel Čertousy se nachází v Praze 9, ve východní části města. Od centra města je vzdálené asi 20 minut jízdy autobusem. Pro klienty je v hotelu zdarma k dispozici wifi připojení a parkování pro 80 automobilů. Autobusové nádraží je vzdálené 20 m od hotelu.

více info
Rezervovat Detail
Park Holiday Congress & Wellness Hotel Praha

Park Holiday Congress & Wellness Hotel

Praha mimo centrum → Benice, Benice • 17,0 km od Katedrála sv. Víta

V CENĚ UBYTOVÁNÍ NEOMEZENÝ VSTUP DO WELLNESS ZÓNY CLUBWELL (BAZÉN, WHIRLPOOL, SAUNY, OCHLAZOVNA, SOLÁRNÍ LOUKA) A FITNESS ZÓNY ENERGYM (CARDIO FITNESS, POSILOVNA). Park Holiday Hotel Wellness & Spa je unikátní projekt s jedinečným designem a komfortním vybavením hotelových pokojů. Lokalita hotelu a široké zázemí sportovních a relaxačních aktivit a služeb řadí Park Holiday k výjimečným a ojedinělým hotelům pražského regionu.

více info
Rezervovat Detail
Penzion Rohožník  Praha

Penzion Rohožník

Praha mimo centrum → Újezd nad Lesy, Praha 21 • 20,1 km od Katedrála sv. Víta

Hledáte levné a příjemné ubytování v Praze? Penzion Rohožník je tou pravou volbou! Nabízíme ubytování pro jednotlivce, firmy, sportovní a školní zájezdy, studentské a jiné skupiny. K dispozici je 47 pokojů (1 - 4 lůžkové).

 

více info
Rezervovat Detail
Oáza Resort I. Praha - Pokoj pro 3 osoby s vlastním soc.zař.

Oáza Resort I.

Praha blízko centra → Nusle, Praha 4 • 47,1 km od Katedrála sv. Víta

Hostel Alia nabízí levné ubytování v Praze, je situovaný nedaleko historického centra Prahy – Vladimírova ulice. Vynikající dostupnost MHD - 10 minut do centra (Václavské náměstí).

více info
Rezervovat Detail
Začátek 59 / 59 Konec

Katedrála sv. Víta (St. Vitus Cathedral)

Katedrála sv. VítaKatedrála sv. Víta

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha nebo jen katedrála svatého Víta či svatovítská katedrála dle původního zasvěcení, je nejvýznamnější český katolický kostel a dominanta Pražského hradu.

Již od desátého století je svatovítský kostel sídelním kostelem biskupa pražské diecéze, roku 1344 povýšené na arcidiecézi. Při této příležitosti byla zahájena stavba trojlodní gotické katedrály se třemi věžemi, přerušená však husitskými válkami. Přes snahy o dostavbu a dílčí doplňky (vrchol jižní věže) došlo k dostavbě západní části s lodí a dvouvěžovým průčelím až po pěti stech letech, od roku 1873 a slavnostně byla dokončena r. 1929 k tehdy předpokládanému tisíciletému výročí úmrtí svatého Václava, zakladatele kostela. Součástí katedrály je celá řada významných uměleckých památek z různých staletí včetně období dostavby, k nejvýznamnějším patří díla z doby gotické výstavby katedrály (např. kaple sv. Václava, mozaika Posledního soudu a portréty na triforiu).

Historie

Rotunda

První kostel stojící na místě katedrály založil kníže Václav I. asi v roce 929. Po kostelech Panny Marie a sv. Jiří třetí pražský kostel byl umístěn na vyvýšené místo akropole pražského hradiště a byl zasvěcen sv. Vítu, italskému světci, jehož ostatek (paži) získal kníže Václav od saského vévody, východofranského krále Jindřicha I. Ptáčníka. Měl podobu rozměrné rotundy, původně zřejmě jen s jednou apsidou.

Nedlouho po smrti zakladatele byly jeho ostatky uloženy v kostele a tím fakticky započat kult sv. Václava. K potvrzení postavení hlavního kostela knížectví došlo r. 973, kdy se stal sídelním kostelem nově zřízeného pražského biskupství. Po výpravě Břetislava I. do Hnězdna r. 1038 do rotundy přibyly ukořistěné ostatky sv. Vojtěcha, druhého pražského biskupa. Tím byla doplněna trojice světců, kterým je od té doby chrám zasvěcen.

Původní předrománská rotunda, doplněná o jižní a severní apsidu zřejmě kvůli uložení ostatků sv. Václava a Vojtěcha, byla kvůli nevyhovujícím rozměrům po r. 1061 zbořena a nahrazena bazilikou. Malé fragmenty jsou však uchovány pod kaplí sv. Václava, která zachovává původní umístění Václavova hrobu.

Bazilika

Břetislavův syn a nástupce kníže Spytihněv II. dal namísto prostorově nedostačující rotundy vybudovat mnohem větší a reprezentativnější románskou baziliku sv. Víta, Vojtěcha a Panny Marie. Podle kronikáře Kosmy byla stavba zahájena na svátek sv. Václava roku 1060. Na místě rotundy začala v roce 1060 růst trojlodní bazilika s dvěma věžemi a s ní i nová dominanta Pražského hradu. Respektovala klášter Kostela pražského (ten byl vlastně přistavěn k její severní straně), Svatovítskou kapitulu i biskupský palác. Byla vlastně jakousi obrovitou nástavbou nad svatými hroby. Krátce po zahájení stavby kníže Spytihněv II. zemřel. V budování pokračoval Spytihněvův bratr, kníže Vratislav II., který se stal prvním českým králem. On sám vytyčil půdorys a dispozice stavby. Basilika měla půdorys ve tvaru kříže, na délku měřila sedmdesát metrů, tlusté zdi a pilíře členily temný prostor do tří lodí. Od časů basiliky se dodržovala unikátní tradice: „Jestliže byl v jejím centru pochován panovník svatý Václav, nechť jsou čeští králové i napříště zde nejen korunováni, ale též pohřbíváni!“ Po požáru, který již hotové dílo postihl roku 1091, byla definitivně dokončena v roce 1096. K roku 1074 je u kostela zmiňována krypta sv. Kosmy a Damiána.Trojlodní bazilika s dvojicí apsidálně zakončených chórů (východním a západním), příčnou lodí na západním konci a dvojicí věží měla podstatně monumentálnější rozměry než předcházející kostel – délku 70 m a šířku 35 m. Její půdorys je dobře doložen; v podzemí jižní části dnešní katedrály se dochovaly bohatě zdobené sloupy západní i východní krypty, fragmenty zdiva, dlažby a nosných sloupů.

Stavba katedrály

Sv. Vít je trojlodní katedrála s příčnou lodí, triforiem a věncem kaplí. Nejvýznamnější z nich je kaple sv. Václava, postavená nad jeho hrobem. Tuto téměř kubickou místnost Parléř zaklenul do té doby neznámou klenbou hvězdicového vzoru, jejíž podpory se oproti tradičním klenbám přesunuly z rohů místnosti do třetin stěn. Svatováclavská kaple byla vysvěcena 1367 a do roku 1373 vyzdobena. Vedle kaple svatého Václava vznikla do roku 1368 jižní předsíň a v jejím patře korunní komora, kde jsou uloženy české královské korunovační klenoty. Parléř poté založil velkou neboli zvonovou věž, kterou jeho nástupci dovedli až do výše 55 metrů. Chór byl zaklenut a dokončen roku 1385. Po smrti Karla IV. Parléř ještě pokračoval v díle, ale dvacet let po císaři zemřel i on. Zájem následovníků pak opadl. Parléřovi synové zatloukli staveniště stěnou z prken a fragment chrámu uzavřeli zdí. Katedrála tak zůstala pro dalších pět set let torzem. Za éry Vladislava II. Jagellonského byla postavena pozdně gotická královská oratoř, jejíž autorství se připisuje architektovi Benediktovi Riedovi a provedení Hansi Spiesovi. Propojuje katedrálu se Starým královským palácem. Po velkém požáru Hradu a Malé Strany v roce 1541, který zničil mnoho staveb, byla během následujících oprav v letech 1556–1561 postavena západní Wohlmutova kruchta, uzavírající nedostavěnou katedrálu. Z roku 1770 pochází měděná barokní helmice věže, kde jsou také zavěšeny zvony.

Popis

Vnějšek katedrály

Trojlodní gotickou katedrálu francouzského typu tvoří závěr s věncem kaplí a bohatým opěrným systémem, z něhož vyčnívá vysoký chór. Na jižní straně vyčnívá do nádvoří Svatováclavská kaple a na ni navazující jižní předsíň se Zlatou bránou, předsazenou před jižní průčelí příčné lodi. K rohům obou příčních lodí přiléhají pozdně gotická točitá schodiště. K jižní přiléhá velká věž, v dolní části gotická, ve výšce 55m, kde měla věž přecházet do osmibokého půdorysu, navazuje renesanční ochoz a barokně upravená báň. V dolní části věže je zasazena kamenná pamětní deska z roku 1394, která popisuje postup středověké stavby. Oproti původnímu projektu, který počítal se symetrickou severní věží, rozhodli se architekti novověké dostavby pro řešení se dvěma věžemi v západním průčelí. Také západní část lemuje na obou stranách věnec kaplí.

Mozaika Posledního soudu

Mozaika Posledního soudu je dílo z let 1370–1372, které zobrazuje křesťanský soud nad lidmi v soudný den, kdy by měl být každý člověk souzen a dostane se buď do nebe nebo do pekla, restaurována byla v roce 1961 a 2000. Celek je rozdělen do tří částí. V prostředním je vyobrazen Kristus jako soudce obklopený anděly nesoucími nástroje Kristova utrpení, pod nimi je skupinka šesti přímluvců - českých patronů, odděleni nápisem s jejich jmény klečí Karel IV. a jeho čtvrtá manželka Alžběta Pomořanská, na vrcholu je tzv. Veraikon (pravá podoba Krista). Vrchy obou bočních polí jsou pokračováním kompozice, postavy Panny Marie a sv. Jana Křtitele se přimlouvají za lidstvo, za nimi jsou okny odděleni apoštolové. V dolní levé části mrtví vstávají z hrobů a tři postavy andělů přijímají spravedlivé. Naopak v pravé části je skupinka hříšníků zavržených mečem archanděla Michaela, která je modrými ďábly vtahována do pekelných plamenů.

Zvony

Zvonění na svatovítské zvony obstarává dobrovolný spolek Campanaria Pragenses Sancti Viti pod vedením Tomáše Stařeckého (v letech 1968 až 1986 do uzavření katedrály "z důvodů rekonstrukce" tam zvonili dobrovolní zvoníci Františka Tomáška). Na jižní věži katedrály je zavěšeno sedm zvonů ve dvou patrech:

  • Zvon Zikmund, který na příkaz Ferdinanda I. ulil roku 1549 Tomáš Jaroš z Brna jako náhradu za starší zvon téhož jména z roku 1477. Vahou asi 13,5 tuny a průměrem 2,56 m je to největší český zvon.
  • Zvon Václav z roku 1542 od zvonařů Ondřeje a Matyáše Pražského.
  • Zvon Jan Křtitel z roku 1546 od zvonaře Stanislava.
  • Zvon Josef z roku 1602 od Martina Hilgera.

a tři nové zvony z dílny Dytrychových z Brodku u Přerova, odlité roku 2012, nahrazující starší zvony stejných jmen a doplňující zvonový soubor:

  • Zvon Dominik, jehož jméno (respektující tuto historickou chybu u jeho předchůdce) je zkomoleno z Dominikál - tedy zvonu, svolávajícího věřící k nedělní mši (neděle - den Páně = Dominica - Dominus = Pán.
  • Zvon Maria , (Marie).
  • Zvon Ježíš, nejmenší ze zvonů.

Všechny hradní zvony i hodinové cymbály a další vybavení bylo zničeno požárem roku 1541, například:

  • Zvon Patron z roku 1509 od mistra Bartoloměje.
  • Zvon Ludvík, přenesený do svatovítské katedrály z kostela sv. Barbory v Kutné Hoře na žádost krále Vladislava Jagellonského.

Několik dalších zvonů bylo zrekvírováno za obou světových válek:

  • Zvon Marie z roku 1542 od Ondřeje Pražského, přelitý roku 1890 dílnou Diepoldů.
  • Zvon Dominik z roku 1556 od Tomáše Jaroše z Brna, přelitý v roce 1891 dílnou Diepoldů.
  • Zvon Ježíš z roku 1761 od Františka Antonína Franka, přelitý v roce 1844 Karlem Bellmannem.
  • Zvon Umíráček (též Rekvial) z roku 1546 od zvonaře Stanislava.

Vnitřek katedrály

Uvnitř jsou stěny hlavní lodi svisle členěny triforiem, které obíhá celou katedrálu. Na pilířích chór je 21 bust panovníků, biskupů, královen i stavitelů z dílny Petra Parléře. Za hlavním oltářem jsou náhrobky prvních biskupů a socha kardinála Schwarzenberga Josefa Václava Myslbeka. V jižním ochozu se nachází monumentální stříbrný náhrobek sv. Jana Nepomuckého z roku 1736 podle návrhu E. Fischera z Erlachu. Po bocích vysokého chóru se nalézají dvě velké barokní řezby, znázorňující pustošení chrámu roku 1619 a útěk Zimního krále roku 1620. Uprostřed lodi se nachází renesanční mauzoleum (tumba) Maxmiliána II., Ferdinanda I. a jeho manželky Anny Jagellonské od nizozemského Alexandra Collina, dokončená 1589. Mauzoleum je chráněno ozdobnou renesanční mříží a na jeho bocích jsou vyobrazeni čeští králové a královny, kteří jsou pohřbeni v kryptě pod ním.

Z dalšího vnitřního zařízení je třeba zmínit raně barokní kazatelnu, renesanční Wohlmuthovu kruchtu v severní příční lodi, kam byla přenesena při dostavbě chrámu, a barokní varhany na místě renesančních, zničených při pruském bombardování roku 1757. Dále množství zejména barokních náhrobků, dřevěné Ukřižování Františka Bílka s oltářní mensou a barevná okna předních umělců počátku 20. století.

Kaple

Ústředním ideologickým i uměleckým prostorem katedrály je svatováclavská kaple. Je zbudována nad původním hrobem svatého Václava v podobě jakoby samostatné svatyně vložené do chrámu a svým pojetím připomíná relikviářovou skříň. Spodní část kaple je ozdobena malbami pašijového cyklu a osázena polodrahokamy v pozlacené omítce. Střídmý exteriér kontrastující s nádherou interiéru navazuje na karlštejnskou kapli sv. Kříže. Nad mřížkou vedle oltáře, kde býval uchováván olej k pomazání při korunovaci, je namalovaný portrét Karla IV. Malby byly upraveny v 70. letech 15. století, kdy také namalovány postavy andělů a patronů v horních částech kaple. Ostatní malby v této části představují výjevy z legend o svatém Václavu. Jejich autorem mohl být Mistr Litoměřického oltáře, ideologickým autorem jejich spoluobjednatel, probošt Jan z Vartenberka. Další úpravy a doplnění maleb prováděl Daniel Alexius z Květné. Nad oltářem, obklopená malovanými anděly, je polychromovaná socha svatého Václava s kopím a štítem. Pochází ze 70. let 14. století, autorem je asi Petr Parléř nebo jeho synovec Jindřich a jedná se o nejstarší dochovanou volně stojící sochu světce. Na pravé straně jižní stěny jsou dveře zavřené sedmi zámky, které vedou na schodiště do Korunní komory, kde jsou přechovávány české korunovační klenoty.

Jižní i severní stěnu katedrály a její závěr lemuje věnec kaplí, počínaje kaplí svaté Ludmily vpravo od hlavního vchodu (vstup do katedrály, nově s turnikety, je ovšem z levé strany).

t:source: http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedrála_svatého_Víta,_Václava_a_Vojtěcha

Zajímavosti poblíž Katedrála sv. Víta

  • Věž Katedrály sv. Víta
    50 m od Katedrála sv. Víta
  • Pražský hrad
    80 m od Katedrála sv. Víta
  • Pražský hrad
    180 m od Katedrála sv. Víta
  • Schwarzenberský palác
    270 m od Katedrála sv. Víta
  • Nerudova ulice
    290 m od Katedrála sv. Víta
  • Stanice MHD Nerudova
    300 m od Katedrála sv. Víta
  • Stanice MHD Pražský hrad
    310 m od Katedrála sv. Víta
  • Sloup Nejsvětější Trojice
    310 m od Katedrála sv. Víta
  • Divadlo Inspirace
    310 m od Katedrála sv. Víta
  • Toskánský palác
    360 m od Katedrála sv. Víta
  • Zlatá ulička
    360 m od Katedrála sv. Víta
  • Palácové zahrady
    360 m od Katedrála sv. Víta
  • kostel sv. Mikuláše
    370 m od Katedrála sv. Víta
  • Stanice MHD Šporkova
    370 m od Katedrála sv. Víta
  • Akademie múzických umění v Praze
    370 m od Katedrála sv. Víta
  • Pedagogické muzeum
    380 m od Katedrála sv. Víta
  • Valdštejnský palác
    390 m od Katedrála sv. Víta
  • Malostranské náměstí
    410 m od Katedrála sv. Víta
  • Stanice MHD Malostranské náměstí
    430 m od Katedrála sv. Víta
  • Malostranská beseda
    430 m od Katedrála sv. Víta

Book & Travel s.r.o.

Varhulíkové 1580/18, Praha 7, 17000

© 2009 - 2025 Book & Travel s.r.o.
Provozovatel webu, společnost `Book & Travel s.r.o.` nenese žádnou odpovědnost za grafiku a fotky vložené ubytovacím zařízením.

nahoru