Hotel se nachází v historické budově dobře známé časti města v blízkosti známé vily Bertramka, která slouží jako Mozartovo muzeum už od roku 1956.
Staroměstské náměstí (dříve také Velké náměstí, lidově dnes Staromák) je náměstí v Praze v centrum Starého Města a historického jádra velkoměsta vůbec. Rozkládá se na ploše více než 9000 m². Prochází tudy královská cesta.
Historická radnice, Týnský chrám, Husitský kostel sv. Mikuláše na Starém Městě, palác Kinských, dům „U kamenného zvonu“ a další pozoruhodné stavby obklopují náměstí. Uprostřed Staroměstského náměstí stojí pomník mistra Jana Husa. Ve sklepeních domů, jež náměstí lemují, můžeme najít románské a gotické základy. Na nich stojí renesanční, barokní a rokokové domy.
Na jihozápadní straně Staroměstského náměstí se nachází Staroměstská radnice s Orlojem. Ten vytvořil na počátku 15. století hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Jana Šindela; pověst přisuzující jeho autorství mistru Hanušovi je historickým omylem. Samotná radnice je vystavěna v gotickém slohu s kruhovými okny a lomenými oblouky.
Pozoruhodný je zejména arkýř s 5/8-uzávěrem, jenž patří ke gotické kapli započaté v roce 1360. Roku 1381 byla zasvěcena Panně Marii. Zatímco kružby cviklu a vyvařování korunované vimpergy (ozdobný štít) jsou nejzazším bodem originálu, jsou sloupové figury pod baldachýnem příměsí z 19. století. Pouze socha Marie na levém roku stavby je kopií jedné pískovcové sochy z roku 1381 (originál je v Muzeu Hlavního města Prahy).
Během Pražského povstání (1945) byla radnice silně poškozena bombardováním německých vojsk a po válce rozsáhle restaurována. Neogotická přístavba musela být zbourána. Na jejím místě je dnes malý parčík s památníkem obětem povstání.
Už v 11. století se zde nacházelo tržiště s pravidelně se konajícími trhy; jeho význam postupně narostl do rozměrů toho nejvýznamnějšího v zemi. Konaly se zde i významné události – došlo tu ke vzpouře lidí po popravě Jana Želivského i k další popravě dvaceti sedmi českých „pánů“ v roce 1621. Význam náměstí klesl spolu s významem města až po přesunu hlavního města státu do Vídně.
V 19. století došlo k první významné změně po dlouhé době; byla postavena novogotická přístavba Staroměstské radnice a vznikla tu tramvajová trať. V roce 1902 se zde manifestovalo za zavedení všeobecného hlasovacího práva; tehdy také – v rámci pražské asanace – byl zbořen Krennův dům uzavírající plochu Staroměstského náměstí před kostelem sv. Mikuláše. V roce 1915 byl na náměstí odhalen Pomník mistra Jana Husa, při příležitosti 500. výročí jeho smrti. 14. října 1918 se zde konala demonstrace za vyhlášení nezávislosti na Rakousku-Uhersku. Po vzniku nezávislého Československa, 3. listopadu 1918, dav spontánně strhl mariánský sloup z roku 1650. Staroměstská radnice, silně poškozená za Pražského povstání, byla po skončení druhé světové války stržena, čímž se odkryla zadní strana některých domů. KSČ během svého režimu v tehdejším Československu tvrdila, že zde Klement Gottwald přednesl i svůj velmi známý projev „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ který symbolicky zahájil období komunistické vlády. Ve skutečnosti však řečnil z korby nákladního vozu na blízkém Václavském náměstí.
V poválečném období neuspěl žádný plán na obnovu radnice, ale roku 1966 byla zrušena tramvajová trať a náměstí se změnilo v pěší zónu (od roku 1962 je navíc Národní kulturní památkou). V souvislosti s rekonstrukcí mezi lety 1987 a 1988 bylo kompletně předlážděno. 2. června 1990 zde vybuchla bomba neznámého původu. V 90. letech se náměstí stalo velmi významnou turistickou atrakcí Prahy, hlavně díky orloji.
O Vánocích a Velikonocích jsou zde umístěny stánky, které mají připomínat středověké trhy.
